Sepsán byl z podnětu Jana Žižky s největší pravděpodobností na začátku září roku 1423, po vypuknutí domácí války mezi jednotlivými husitskými stranami. Text uvozuje příhlášení se ke čtyřem pražským artikulům jakožto k „zákonu Božímu“ (uvedeny jsou v tomto pořadí: svobodné kázání Božího slova, přijímání pod obojí způsobou, zákaz světského panování kněží a trestání smrtelných hříchů). Následuje výčet signatářů tohoto dokumentu a tedy ustanovujících členů východočeského svazu. Poté už přicházejí na řadu jednotlivá vojenská ustanovení, kterých je celkem 12. Týkají se především udržování kázně a morálky ve vojsku při válečných akcích a za jejich porušování hrozily vojákům velmi přísné tresty. Před závěrečným apelem a prosbou o pomoc adresované lidem všech společenských stavů – především však „všem věrným“, tj. pravověrným „Čechům“ – se nachází výhružně znějící ustanovení, slibující náležitou odplatu všem lidem za jejich „neřády“. Krutost těchto řádků dokonce přiměla písaře dokumentu nepatrně se od slov, diktovaných Janem Žižkou distancovat: Míníť také bratr Žižka … páni, hejtmané, rytíři, panoše, měšťané, řemeslníci … i všecky obce … ze všech neřáduov trestati i bíti, trestáním honiti, mrskati, bíti i zabíjeti, stínati, věšeti, topiti, páliti i všemi pomstami mstíti … nižádných osob nevynímajíce … mužského i ženského pohlaví.

Související prameny

• List Jana Žižky (Řád vojenský Jana Žižky a jeho spojenců
  (s latinským nápisem »Constitutio Militaris Joannis Ziſscae et exercitus sui et Civita- tum confoederatarum, et in haeresi obfirmatarum)