Jan Hus (cca 1370 – 1415) byl předním činitelem českého reformního hnutí, jež po něm již ve své době získalo jméno. Zprvu se chtěl věnovat tehdejší běžné kariéře univerzitního mistra, ve které by byl zapadl jako jeden mezi mnohými, avšak na prahu středního věku došlo u něho k prozření a stal se kazatelem hlásajícím a prosazujícím žitou víru všech údů církve, nejenom kleriků, ale také laiků.
Jako člen univerzitní obce dosáhl hodnosti mistra svobodných umění a stal se řádným učitelem artistické fakulty (magister actu regens), hodnosti doktora teologie se mu však dosáhnout nepodařilo vzhledem ke sporům s církevní vrchností, kterým následovaly procesy před diecezálním a kuriálním soudem a posléze ztížená klatba, s níž souvisel interdikt na všechna místa, na kterých pobýval. Proto opustil Prahu a odebral se na venkov. Nakonec se odebral do Kostnice, kde zasedal koncil, a byl upálen (od císaře Zikmunda dostal glejt dovolující mu volnou cestu na místo zasedání koncilu, nikoli ochranu před koncilním soudem). Husův proces vedený podle kanonického práva nebyl ovšem procesně korektní, a tak papež Jan Pavel II. Nedávno uznal, že Hus byl upálen nespravedlivě a že byl zbožným člověkem usilujícím o svatý život.
Jeho díla související s výukou na univerzitě mají spíše jen podružný význam jako doklad tehdy obvyklých myšlenek a myšlenkových postupů, nevybočují žádným novátorským pohledem. Naopak obrovský význam mají jeho spisy a vůbec činnost obracející se k veřejnosti. Polemiky s univerzitními mistry a doktory související s jeho představou církve a zbožnosti jsou psány latinsky, spisy oslovující širokou veřejnost ovšem česky. Jeho cílem byla obnova zbožného a mravního života církve ve smyslu sdružení věřících, nikoli tedy pouze ve smyslu světské instituce a organizace, neměl žádné ambice měnit věrouku, třebaže některé jeho názory v tomto ohledu se mohou jevit povážlivé (důraz na pojetí pravdy jako přesvědčení a snad hodnoty, nikoli jako shody se skutečností). Husův život a jeho působení jsou střetem o to, co je a jak má vypadat lidská svoboda.
Zdeněk Uhlíř: Jan Hus - problém přijmout svobodu
František Šmahel: Jan Hus - život a dílo
Pavel Soukup: Jan Hus - život a smrt kazatele
Anna Hogenová: Jan Hus - pravda - fenomenologie
Božena Kopičková - Anežka Vidmanová: Listy na Husovu obranu - konec jedné legendy?
ZŠ |
dějepis, český jazyk |
---|---|
SŠ |
dějepis, literatura |