Kosmova kronika je prvním rozsáhlejším výkladem českých dějin.
Vedle legend naše znalosti o českých dějinách v 10. či 11. století čerpáme zejména z tohoto díla. Kosmas († 1125), absolvent evropsky proslulé školy v belgickém Lutychu, zastával důležitou funkci kanovníka a později i děkana svatovítské kapituly na Pražském Hradě. Patřil do okruhu vzdělanců, kteří měli přístup k panovníkovi a vstupovali do jeho úředních a diplomatických služeb. Mnohé důležité politické události své doby tak znal z přímé zkušenosti. Jeho neobyčejně barvitý a zábavný text líčí děje obyvatel české země od zmatení jazyků při stavbě babylonské věže po kronikářovu současnost. S autentickou syrovostí před námi vyvstávají drsné příběhy knížat a biskupů vytvářející velké politické dějiny, ale i detaily z každodenního života a myšlení. Pro starší děje Kosmas osobitým způsobem zpracovává dávnou ústní tradici, propojuje jí s antickými texty a příběhy a spoluvytváří tak mytologii, vysvětlující úlohu Čechů ve světových dějinách. Stejně tak ve svém díle ukazuje roli vládnoucího rodu Přemyslovců, jejichž centralizační politiku podporuje. Kronika představuje českou kulturu jako přirozenou součást západní křesťanské Evropy.
Jazyk |
latinsky |
---|---|
Datace | 1119 - 1125 |