Krom nadprůměrného vzdělání mu bylo umožněno nezvykle široce poznat svůj kraj při poutních slavnostech. Také byl dobrý řemeslník , investoval a dokázal velkoryse přestavět rodový statek do podoby, v jaké je znám dodnes. Na vlastní náklady postavil spínací most přes Jizeru . Peníze na tyto projekty získával ze zemědělství , které bylo po napoleonských válkách obzvlášť výnosné. Dle jeho zápisků mu nejvíce vynášel len , prodej jetelového semínka a ovocnářství , které mělo na rodovém statku dlouhou tradici. Byl novátorem, který roku 1827 ve svém kraji poprvé použil úspěšně umělé hnojivo .

Okolo roku 1800 začal zapisovat svoje paměti. Dnes je znám především jako autor zápisků, jež zachycují život na doláneckém statku, záznamy však obsahují i poznámky staršího data, z nichž nejstarší je z roku 1500 (poslední zápis je z 19. února 1853). Nevyhýbá se ani událostem celoevropského významu, jako je popis bitvy u Lipska , převzatý z dopisu vojáka – kaprála jménem František Smrt, který měl manželku v Turnově. Jako pramen pro historické události Dlaskovi krom vyprávění pamětníků posloužil Vejtah (1765) kněze Josefa Václava Paroubka , Kronika česká kronikáře Václava Hájka z Libočan , Kalendář historický pražského měšťana Jana Rulíka a paměti turnovského rodáka Václava Antonína Meissnera.

Jeho zápisky jsou dodnes ceněny díky jedinečnému svědectví prostého, přesto na svoji dobu velmi vzdělaného sedláka v době napoleonských válek a nedlouho po reformách Marie Terezie a Josefa II. Z Dlaskova díla je také patrná skepse starší generace k novým hnutím v období revolučního roku 1848 .

Související prameny

• Josef Dlask: Paměti, výpisky

Externí zdroje

• xxxxx