Dalimil proslul svým vlastenectvím a útočností vůči cizincům, zvláště Němcům (kdež uzřiechu Němcě jdúcě,/ jako na vlka vołáchu,/uši a nosy jim řězáchu). Kronika reaguje na výrazné společenské změny související s vymřením vládnoucího rodu Přemyslovců a nástupem Jana Lucemburského na český trůn. V tomto období narůstal význam zahraniční šlechty i duchovenstva mnohdy s vazbou na královský dvůr. Kolonizace pohraničních oblastí i rozmach měst v posledních desetiletích znamenaly příliv německého obyvatelstva, zdomácnění nového práva i kultury. Dalimil kritizuje nové mravy a obává se rozchvácení českého bohatství. Jeho břitká kronika jednoduchého stylu dokázala oslovit širší vrstvy a byla velmi oblíbená. Známe její staroněmecké překlady, ale když v roce 2005 došlo k objevu tzv. pařížského zlomku, bohatě ilustrovaného rukopisu malého formátu, v němž byl rozpoznán latinský překlad Dalimilovy kroniky, vzbudilo to senzaci. Experti podle stylu výzdoby (objevují se tu např. středomořské rostliny) určili, že rukopis vznikl v severní Itálii a soudí se, že tam byl darován mladému Karlu IV. při jeho vojenském tažení.

Exempláře

• Hanušovy zlomky
• Pelclův rukopis
• Františkánský rukopis
• Pinvičkův sborník (Dalimilova kronika)
• Zlomek dokumentu s Dalimilovou kronikou
• Pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky
• Český zlomek (Dalimilova kronika)

Externí odkazy

Éloïse Adde: La Chronique de Dalimil et les débuts de l'historiographie nationale tchèque en langue vulgaire