Poněkud záhadná postava českých, nejen duchovních dějin. Byl snad totožný s Petrem Záhorkou ze Záhorčí, přislušníkem jihočeské nižší šlechty.

Přestože jej lze zařadit do velmi širokého proudu husitských teologů a reformátorů táborského směru, od většiny z nich se odlišoval svým důsledným pacifismem, tedy odmítáním jakékoliv formy fyzického násilí včetně trestu smrti. Současné dějepisectví považuje Chelčického za autora asi 50 děl, která psal výhradně česky. Vzhledem k tomu, že obsah jeho prací je veskrze náboženský a jejich ústředním tématem je to, jak má správný křesťan vést v souladu s Novým zákonem svůj život, byl Petr Chelčický výjimečný také tím, že zůstal po celý svůj život laikem, tj. že nikdy nepřijal kněžské svěcení. Vrcholem jeho tvorby je Postila (z latinského post illa verba=„po těchto slovech“, znamenající výklad vybraných pasáží biblických knih) a zejména Síť víry pravé (staročesky Sieť viery pravé). V těchto spisech je obzvlášt zřetelný Petrův odsudek nejen katolické církve, ale i všech světských věcí, čili těch, které nesouvisejí bezprostředně s křesťanskou vírou a duchovním životem člověka. Nesmlouvavé kritice dokonce podrobil i pro středověk typické dělení společnosti na trojí lid (oratores=„ti, co se modlí“; bellatores=„ti, co válčí“ a laboratores=„ti, co pracují“). Svým učením ovlivnil zejména v téže době se formující, podobně mravně vyhraněné náboženské společenství, později samostatnou církev – Jednotu bratrskou.

Související prameny

Externí zdroje

Jaroslav Boubín: Petr Chelčický - myslitel a reformátor

Eduard Petrů: Soupis díla Petra Chelčického a literatury o něm

Petr Chelčický: Síť víry

Petr Chelčický: Postila

image.jpg

dějepis, český jazyk

dějepis, literatura

    
2020 © Národní knihovna České republiky
Verze 2.0 beta