Proslulý český král se svým vzděláním a literárním odkazem vymyká většině, nejen středověkých panovníků.

Navzdory tomu, že se mu nedostalo univerzitního vzdělání, je oprávněné předpokládat, že svými znalostmi a rozhledem převyšoval nejednoho absolventa tehdejších univerzit. Klíčovým byl v tomto směru zejména jeho dlouholetý pobyt na francouzském panovnickém dvoře v letech 1323–1330.

Karlovým nejznámějším dílem, psaným jako všechna ostatní latinsky, je bezesporu jeho vlastní životopis, Vita Caroli („Karlův život“). Toto dílo je však z hlediska žánru, ve kterém je psáno, nutné pojímat o něco šířeji: stejně jako máme před sebou Karlovu autobiografii, časově dovedenou do roku 1346, čili těsně před jeho nástup na český trůn, nese tento text i četné znaky tzv. knížecího zrcadla, obecného naučení pro kteréhokoliv vládce s vylíčením jeho ideálních vlastností. Vita Caroli pak rovněž vyniká svými náboženskými úvahami, včetně výkladu podobenství z Evangelia sv. Matouše, vezmeme-li v úvahu, že jejich autorem byl světský panovník. O významu životopisu „otce vlasti“ svědčí i to, že byl ještě za jeho života dvakrát přeložen do češtiny.

Dalším Karlovým dílem je legenda o sv. Václavu. Karel jí završil dlouhou a bohatou středověkou tradici latinských životopisů tohoto světce a zároveň se jím přihlásil k odkazu svého předka, patrona české země a věčného držitele české královské koruny. Otázka Karlova autorského vkladu u jiného, jemu tradičně připisovaného díla je nejistá. Jedná se o meditativně laděný text s názvem Moralitates („Moralizující úvahy“), který je však spíše kompilátem, tedy sbírkou úryvků z děl Karlových oblíbených autorů na různá náboženská a mravní témata. U Karlovy aktivní literární činnosti je nepominutelná také jeho korespondence, mj. s největším básníkem italského humanismu, Francescem Petrarcou.

Na Karlův podnět, a snad i za jeho autorské spoluúčasti, byl sepsán návrh historicky prvního zemského zákoníku, Maiestas Carolina („Karlův majestát“). Přestože se Karlovi kvůli odporu domácí šlechty nepodařilo tento dokument jako právně závazný prosadit, v právní praxi se ujal jako soukromá příručka a ještě během 14. století byl dvakrát přeložen do češtiny. Jiným Karlovým dílem z oblasti práva, jež přinejmenším vzniklo z jeho popudu a za jeho přímého dohledu, je Korunovační řád českého krále a královny (striktně vzato jde o dvě, avšak z podstaty věci velmi úzce související díla: Ordo ad coronandum regem Bohemorum=„Korunovační řád českého krále“ a Ordo ad benedicendum reginam=„Řád královnina pomazání“).

Související prameny

image.jpg

Jazyklatinsky, česky
Datace1316 - 1378
Vytvořeno AdminB 2020/04/24 11:20
    
2020 © Národní knihovna České republiky
Verze 2.0 beta