Kodex vyšehradský známý též jako korunovační evangelistář krále Vratislava I. (1032–1035) je výjimečnou památkou středověké knižní kultury.

psáno latisky

doba vzniku: patrně od 70 let 11. stol. do roku 1085

Vznikal od sedmdesátých let 11. století patrně v prostředí bavorské klášterní školy bez konkrétního určení do zásoby a byl urychleně dokončen u příležitosti korunovace knížete Vratislava II. za prvního českého krále v roce 1086.

Evangelistář obsahuje úryvky z evangelií, které se četly při mši během jednotlivých svátků církevního roku doplněné fascinující výzdobou tvořenou výjevy převážně z Kristova života. Kromě toho obsahuje také řadu odkazů vážících se ke korunovaci. Na fol. 107v je uvedena perikopa In die ordinationis regis (v den korunovace krále), která se nacházela i v některých sakramentářích francké provenience, její uvedení v kodexu určeném pro Čechy však svědčí o tom, že zde byla tato liturgická příležitost slavena.

Později byla na objednávku z Čech spěšně dokončena přibližně poslední třetina kodexu. Ta obsahuje také čtení na svátek patrona Čech svatého Václava, s vyobrazením trůnícího knížete v iniciále D, jenž jako by gestem své pravice vyjadřoval souhlas s aktem Vratislavovy korunovace a symbolicky mu předával vládu. Samotná iniciála je výjimečná tím, že jde o jedno z prvních známých zobrazení figurální iniciály. Tato kategorie středověké knižní malby je typická až pro pozdější románské a gotické rukopisy.

Objednavatelem rukopisu mohl být sám Vratislav, případně mohl objednávku zprostředkovat některý církevní činitel z prostředí pražské kapituly, případně z českých benediktinských klášterů. Vratislav byl jedním ze spolehlivých spojenců římského krále a později císaře Jindřicha IV. Za pomoc tomuto panovníkovi dostal právo nosit královský diadém. Královský titul se však vztahoval pouze na jeho osobu a nebyl dědičný.

Korunovací Vratislava II. dochází v českých dějinách k významnému kroku – nastává postupné uvolňování vazeb českých panovníků na panovníky německé. Dokladem toho je i  fakt, že za Vratislavovy vlády přestávají české země odvádět starý roční poplatek a místo něj je přijat závazek, že český panovník vypraví 300 jezdců při císařské římské korunovační jízdě. Kodex je vedle svého nábožensky laděného obsahu především výrazem politické moci a reprezentace panovníka.

Ve stejném skriptoriu vznikly zhruba současně další tři rukopisy. Jeden z nich je uložen v knihovně Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a dva další v Polsku (Evangelistář hnězdenský; Evangeliář pultuský: Kraków, Muzeum Książąt Czartoryskich - Muzeum Narodowe w Krakowie).

Lit.: Merhautová, P. Spunar; Kodex vyšehradský; Praha; 2006;

Externí zdroje

image.jpg

Pramen

Vyšehradský kodex

XIV.A.13; Národní knihovna České republiky; Praha

Datace1070-1086
Manuscriptoriumhttp://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XIV_A_13____2DJQ2U1-cs
DigitalizaceVISK 6 (AiP Beroun s.r.o.)

 

    
2020 © Národní knihovna České republiky
Verze 2.0 beta