Nejvýznamnější kroniku husitského období napsal mistr pražské univerzity, Vavřinec z Březové († asi 1437), který je rovněž autorem slavné Písně o vítězství u Domažlic.

Dobře zajištěný pražský měšťan se věnoval kariéře literárního autora, čímž si získal přístup na královský dvůr Václava IV., kde se věnoval i překladatelství a mj. přeložil Mandevillův fantastický cestopis do češtiny. Jako svědek dramatických pražských událostí z doby husitských bouří hájil politiku pražského měšťanstva, čímž se řadil mezi umírněný husitský politický střed. Ve svém propracované kronice se pokouší vysvětlit příčiny husitských bouří, snaží se podat ucelený výklad vývoje složitého procesu, ale text neztrácí na dramatičnosti při líčení jednotlivých bouřlivých událostí a dějů. Ovlivněn názory Jakoubka ze Stříbra a jeho výkladem Apokalypsy, koncipoval Vavřinec svůj výklad jako události rozhodující dějinné epochy s vírou v brzký nástup sedmého věku a nastolení hmotné říše Kristovy. Vavřinec tedy vlastně popisuje střetnutí zastánců Božích zásad s Antikristem v podobě římské církve a ryšavého císaře Zikmunda. Na druhou stranu jsou ale pro Vavřince radikální táboři „bezzákoníkové ohydzní“ a stejně tak nesnáší radikálního pražského bouřlivého kazatele Želivského. K Žižkovi ovšem zaujímá spíše uctivý postoj.

Související prameny

image.jpg

Jazyklatinsky
Datacecca. 1414 – 1422
Vytvořeno AdminB 2020/04/24 11:20
    
2020 © Národní knihovna České republiky
Verze 2.0 beta